S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

Úvod »Ostatní knihy mimo edici» OD PRAVEKU K ROKENROLU


        

OD PRAVEKU K ROKENROLU

Štefan Danko

novinka

skladem

 

Číslo produktu: ost92
EAN kód: 9788086995205
e-shop cena:
199 Kč

do košíku:
  ks  

Anotace

Od praveku k rokenrolu - Ako sa rodila populárna hudba na Slovensku
Edice: Ostatní
Počet stran: 162 + 20 fotopríloha
Rok vydání: 2011
Vazba: tvrdá s prebalom
Rozměry: formát A5
ISBN: 978-80-86995-20-55
EAN: 9788086995175

Spomienkový dokument od praveku k rokenrolu je popretkávaný rôznymi príhodami, mýtami, faktami a hlavne aktérmi tej doby. Boli to pionieri rockovej hudby u nás, na ktorých sa nezaslúžene zabúda. Je preto dôležité, aby sa nová generácia oboznámila so začiatkami populárnej hudby a aby si staršia generácia pripomenula obdobie, v ktorom sa objavili prví priekopníci rockovej hudby u nás. Kniha približuje historické údaje a fakty, no zároveň je aj odpočtom celoživotnej práce a zverejnením zažitých príhod autora. Je dôkazom, že fenomén, akým je hudba, je súčasťou prírody, ktorá sa zmenila na kultúru. A úroveň kultúry sa stala zrkadlom spoločnosti, ktorá sa podiela na jej formovaní. Pre čitateľa budú iste zaujímavé aj podmienky produkcie platní v hudobnom vydavateľstve Opus v období cenzúry totalitného režimu. Počas fungovania jediného hudobného vydavateľstva na Slovensku sa napriek zložitej politickej situácii podarilo vytvoriť niekoľko stoviek vynikajúcich nahrávok, platní a albumov. Speváci, skupiny, tvorcovia a spoluaktéri položili pri tomto prirodzenom kultúrnom vývoji základy slovenskej populárnej hudby. Aj keď tvoria len výsek toho, čo sa v tom čase udialo, patria do skupiny umelcov, ktorí dokresľujú obraz kultúry, umenia a populárnej hudobnej scény na Slovensku.

Autor publikácie Štefan Danko napísal túto knihu z vnútorného popudu, z potreby vydať svedectvo o svojej dobe. Usiloval sa zachytiť tie okamihy, ktoré by ináč skôr alebo neskôr padli do prepadliska zabudnutia. Zároveň chcel odovzdať tieto spomienky na prežité udalosti ďalším ľuďom, a samozrejme, i budúcim generáciám. Autorovou silnou stránkou je pútavý rozprávačský talent, znalosť situácie a udalostí, ktorých bol často priamym účastníkom, a predovšetkým jeho zanietenie a celé srdce, ktoré do napísania tejto knihy vložil. Dobové fotografie sú autentickým dokreslením príbehu
vývoja slovenskej populárnej hudby.

Recenze (zdroj TASR)


Ako už podtitul samotný napovedá, autor v knižke mapuje obdobie záveru 50. a 60. rokov, známe aj ako obdobie bigbítu. Pritom pomenovanie bigbít sa používalo iba v Čechách a na Slovensku, v Európe malo od začiatku pomenovanie rock. Danko mapuje toto obdobie jednak ako hudobný publicista a producent, ale aj ako aktívny muzikant tej éry v bratislavskej skupine Black and White. V knižke uvádza prvých interpretov tohto žánru, ktorými boli Vlado Chvalný, Vasko Večický, Fedor Medek, Edo Ambróz, Jožo Barina, Peter Vašek či skupina Kabinet 112.
Čitateľov zaujmú spomienky autora na účinkovanie jeho skupiny v zahraničí, ale aj činnosť slovenského vydavateľstva Opus, kde Danko pracoval ako redaktor a editor od jeho vzniku až do roku 1990 a jeho meno je uvedené na stovkách obalov LP platní, ktoré v Opuse vyšli. Spomína na ideologické schvaľovanie edičných plánov, cenzurovanie textov či vydanie LP skupiny ABBA krátko po ich triumfe na Veľkej cene Eurovízie so skladbou Waterloo v roku 1974. Ako samotný autor knižky uvádza, napísal ju z vnútorného popudu, z potreby vydať svedectvo o svojej dobe. Usiloval sa zachytiť tie okamihy, na ktoré sa pomaly zabúda, zároveň chcel tieto spomienky na prežité udalosti odovzdať ďalším ľuďom, a samozrejme, i budúcim generáciám.
"Nová generácia, veľa redaktorov, producentov a ľudí, ktorí sa zaoberajú touto muzikou zabúda na to, že kto vlastne začínal, kedy sa začínala táto muzika a kedy bol urobený ten základ populárnej hudby na Slovensku. A tá kniha je presne o tom, že v 60. rokoch tu boli muzikanti a speváci, ktorí položili základy slovenskej populárnej hudby," povedal autor.
"Bol som redaktorom Opusu od roku 1973, v mojej náplni bolo aj vyhľadávanie spevákov a skupín. Opus počas svojej osemnásťročnej éry vyrobil 80 % populárnej hudby na Slovensku. Ročne sme vydávali tri desiatky LP platní s populárnou hudbou a skoro stovku singlov s populárnou, ale aj ľudovou hudbou," dodal Danko.
"Kniha ma zaujala, pretože je akýmsi spomienkovým pomníkom pre ľudí, ktorí aj pri časoch predchádzajúceho režimu dokázali byť vynaliezaví, dokázali urobiť svoje maximum pre rozvoj slovenskej populárnej hudby," uviedol Juraj Lajda z vydavateľstva Ideál.
Velmi racionální úvaha O KŘESŤANSTVÍ A ATEISMU z pera Američana Dineshe D’Souzy
Požitek z knihy Křesťanství a ateismus úplně jinak bude mít každý, kdo obdivuje dobré a logické myšlení. Není to náboženský traktát argumentující vírou, nýbrž práce vedená rozumem. Její autor Dinesh D’Souza (1961) je naturalizovaný Američan indického původu; dva roky pracoval v Reaganově Bílém domě, působil v několika think tancích, je autorem bestsellerů. Česky už vyšel jeho životopis Ronalda Reagana.
D’Souza polemizuje s autory jako Richard Dawkins, Sam Harris a Christopher Hitchens. To nejsou ateisté, kteří věří, že vědí, že Bůh neexistuje, a proto jsou v klidu, nýbrž zuřiví antiteisté vedoucí proti Bohu vyhlazovací válku.
Sekulární svátost: orgasmus D’Souza tvrdí, že budoucnost lidstva bude více religiózní než současnost již z demografických důvodů: věřící mají více potomků. Křesťanství je základem západní civilizace a původcem omezení státní moci, které je podmínkou všech našich svobod. Přišlo s koncepcí rovnosti lidí a důstojnosti každého člověka. Křesťanství, zvláště katolické, vždy kladlo důraz na rozum a jeho schopnost poznat pravdu o Bohu, člověku a světě. Úžasný rozmach přírodních věd stál na křesťanské teologické premise: vesmír je racionální, neboť Bůh stvořil svět rozumně, vložil do něj rozumem poznatelné zákony, jež rozumný člověk může poznávat. D’Souza se vrací k mýtu o Galileovi; poukazuje na fakt, že vědecká teorie vzniku vesmíru velkým třeskem implikuje Boží stvoření; pojednává o antropickém principu, podle nějž nepravděpodobnost náhodného vzniku vesmíru s parametry, jež umožňují lidský život, svědčí o inteligentním plánu kosmu, stejně jako i Darwinova evoluční teorie. Uvádí rovněž, proč jsou zázraky možné, jakož i reprodukuje slavnou Pascalovu sázku, podle níž pokud nevíme, zda Bůh existuje, či ne, je racionálnější předpokládat, že existuje.
V části o etice rozebírá údajné i reálné zločiny křesťanů (křížové výpravy, inkvizice) a ukazuje, že počet jejich obětí byl mnohonásobně nižší než počet obětí ateistů – nacistů a komunistů. Reprodukuje i důkaz, proč je materialistická teorie reality rozporná, tudíž neplatná. Nejen že z pozorování materiální reality neplyne, že žádná jiná (duchovní) realita neexistuje, ale pokud by člověk byl pouze materiální bytostí, nemohl by poznat, zda vyslovené názory jsou pravdivé, tudíž by nemohl poznávat realitu. Ti přírodní vědci, kteří na základě empirických věd tvrdí, že člověk je pouze materiální bytost, zároveň nevědomky implikují, že není důvod jim věřit: „Jestliže mé duševní d pochody určuje výhradně pohyb n atomů v mozku, pak nemám důvod se domnívat, že moje názory jsou as správné... a tudíž nemám důvod se sp domnívat, že můj mozek se skládá d z atomů,“ píšeD’Souza. Aby člověk mohl poznávat realitu, musí být volní bytostí, tj. duchem vtěleným v hmotě. Z toho plyne existence duchovní reality nezávislé od hmoty, například objektivního a univerzálního morálního zákona. Tento zákon nelze z hmoty (přírody) odvodit, stejně jako z ní nelze odvodit kategorie „krutost“ či „šlechetnost“.
Ti, kdo konkrétní křesťany v dějinách obviňují ze zločinů, skládají křesťanství vlastně velkou poklonu: ty zločiny jsou odsouzeníhodné právě na základě křesťanských kritérií, neboť právě křesťanství hlásá, že určité činy jsou objektivně a univerzálně špatné! Kdyby nebyly špatné objektivně a univerzálně, nebylo by ani co a koho odsuzovat. Tato norma však není odvozena z materiální části reality; je tudíž součástí reality jiné než hmota, leč reality neméně reálné.
A když rozumové argumenty proti Boží existenci neobstojí, proč ateisté na Jeho neexistenci tak zarputile trvají? Podle D’Souzy mají subjektivní pohnutku: „Většina současných ateistů se od křesťanství distancuje kvůli sexu... Když ateista složitě obhajuje, že Bůh neexistuje a tradiční morálka je iluze, nejspíš u toho myslí na své pohlavní ústrojí. Nebýt onoho jediného přikázání ‚nesesmilníš‘, byl by Západ možná stále křesťanský... Dnešní sekulární svátostí je orgasmus... Jestliže se sex vymkne ze svých starých morálních mezí, přijdou nechtěná těhotenství. Tím se dostáváme ke druhé ateistické svátosti, totiž k potratu... Ateismus není primárně revoltou intelektuální, ale morální. Bůh pro ateisty není ani tak neviditelný jako nežádoucí.“ Poslední krok leží na čtenáři Vůči D’Souzově knize mám jednu výhradu: nekriticky přijímá Kantovu teorii poznání. Rozpor, jenž platí pro materialistickou teorii reality a lidského poznání, platí i pro Kantovu teorii poznání: podle ní realitu poznáváme zkresleně, po filtraci našimi smysly. V tom leží rozpor, neboť Kant považuje svou teorii poznání reality za objektivně správnou – jako kdyby on smyslovými filtry realitu neprosíval. Naštěstí D’Souzova hlavní argumentace proti materialistickému ateismu není na Kantovi závislá, a tudíž jeho spoléhání se na Kanta její přínos neničí.
V závěru D’Souza popisuje ústřední zvěst křesťanství: konkrétní člověk v dějinách byl Bohočlověk. Jak to víme? Jako jediný přemohl smrt: byl zabit, ale pak vstal z mrtvých. Pět set lidí jej vidělo po jeho zmrtvýchvstání. Porazil-li však On smrt, tuto možnost otevřel i nám; dobrou zvěstí křesťanství tudíž je: „Nezoufejte, biologickou smrtí váš život nekončí, máte možnost vstoupit do života věčného, v němž vás přivítá On.“ Dokazovat toto tvrzení už není ambicí D’Souzy; rozumem jej dokázat ani nemůže. Autor „jen“ objasnil, co rozumem objasnit šlo, totiž že křesťanství je rozumné. Eventuální krok poslední – akt víry – je již na každém osobně.
***
O knize Křesťanství a ateismus úplně jinak Dinesh D’Souza Přeložil Čeněk Matocha. Ideál, Praha 2009, 314 stran, doporučená cena 330 korun.
O autorovi| ROMAN JOCH, Autor je ředitelem Občanského institutu
OTIxMWMxNz